Vlna bombových hrozeb nekončí. Dnes nejméně jedenáct letadel, v Praze čtyři, v Sofii tři

Kdyby se dalo sázet na to, že vlna bombových hrozeb v evropském letectví skončí, dnes by sázkaři prodělali. Po úterý, kdy se hrozby týkaly sedmi letadel v Polsku, Španělsku, Bulharsku a Itálii a o kterém jsme psali v tomto přehledu, přišel čtvrtek s ještě delším seznamem.

Už ráno jsme informovali o letadle z Dublinu do Říma, které kvůli hrozbě přistálo na francouzské základně Évreux. Během dopoledne se pak objevily případy i v Česku - čtyři letadla mířící do Prahy prověřovali policisté a pyrotechnici. A jak se ukázalo, nebylo to zdaleka všechno.

Praha: čtyři letadla na jeden zásah

Na letišti Václava Havla se dnes prověřovala čtyři letadla, u kterých přišlo hlášení o uložené bombě. Na místě zasahovala Policie ČR, pyrotechnici a podle vyjádření pro Novinky i Národní centrála proti terorismu, extrémismu a kybernetické kriminalitě.

Ministr obrany Lubomír Metnar k tomu řekl: „Podrobně to sleduji. Začalo to už před pár dny i v jiných evropských zemích. Množí se nám anonymní výhrůžky uložením nástražných výbušných systémů. Máme síly na místě a v pohotovosti, probíhají prohlídky. Zabývá se tím policie, Národní centrála proti terorismu, extrémismu a kybernetické kriminalitě NCTEKK, pyrotechnici a další. Zatím bez jakéhokoli nálezu, ale nic nepodceňujeme.“

Ani tentokrát se žádná výbušnina nenašla. Stejně jako ve všech předešlých případech.

Další země: Francie, Bulharsko, Rakousko, Itálie, Belgie i Polsko

Hrozby se dnes týkaly více než deseti letadel v sedmi zemích. Kromě Prahy to bylo:

• Francie: Airbus A320 irských aerolinek Aer Lingus na lince Dublin-Řím byl odkloněn na vojenskou základnu Évreux. Na palubě bylo 151 cestujících a šest členů posádky, všichni byli převezeni do bezpečí a na místě zasahovali pyrotechnici.
• Bulharsko: tři lety Ryanairu do Sofie. Dva - z Kodaně a z Madridu přistály, třetí z Londýna byl odkloněn do Plovdivu. Potvrdilo to bulharské ministerstvo dopravy.
• Rakousko: Wizz Air na lince Milán-Varšava dostal hlášení nad českým vzdušným prostorem a místo do Polska zamířil do Vídně.
• Itálie: let z Helsinek do Říma doprovodilo italské vojenské letectvo až na Fiumicino.
• Belgie: let z Varšavy do Bruselu po bezpečnostním hlášení přistál v Bruselu, nic se nenašlo.
• Polsko: letadlo LOTu na trase Varšava–Paříž bylo zadrženo už při pojíždění. Po kontrole aerolinka nasadila jiný stroj.

Čtyři letadla v Praze, tři lety do Sofie a Plovdivu, po jednom ve Francii, Rakousku, Itálii, Belgii a Polsku. Máme to tedy nejméně 11 letadel.

Vzor se opakuje

Scénář je pokaždé stejný. Přijde anonymní e-mail nebo telefonát, dispečink vyhodnotí hrozbu jako věrohodnou, letadlo se odkloní na letiště s pyrotechnickou kapacitou, cestující vystoupí, pyrotechnici prohlédnou stroj i zavazadla a letiště na hodiny omezí provoz. Pak se ukáže, že nic nehrozí.

Otázka, kdo hrozby posílá, zůstává otevřená i po dvou dnech. V úterý jsme psali, že úřady v žádné ze zasažených zemí neoznámily zadržení podezřelého. Ani dnes tomu není jinak.

Co to dělá s letectvím

Každý takový případ znamená zpoždění stovek dalších letů, přeložení posádek a náklady na palivo, které letadlo spálí při odklonu. Nejde přitom jen o peníze. Letadlo, které kvůli hrozbě přistane jinde, se z rotace vyřadí na celý den.

Ať už za vlnou stojí kdokoli, jeden cíl to splňuje dokonale - vyvolat zmatek, který nic nestojí a který se musí řešit jako skutečná hrozba. Proto se každé hlášení bere vážně, i když statistika říká, že bomba nebude.