Když se řekne dědictví, lidé si představí byt, auto a spořicí účet. Jenže většina dnešní pozůstalosti je nehmotná: fotky v cloudu, e-maily, účty u sociálních sítí, předplatná, někdy i kryptoměny. A právě ty dělají největší potíže.
Podle českého občanského zákoníku je dědictví soubor majetku, který zůstaviteli patřil v okamžiku smrti. Digitální majetek do něj patří taky, pokud je převoditelný. A tady začíná první problém. Spousta digitálního majetku totiž převoditelná není, protože je svázaná s licenčními podmínkami.
Kde narazíte na zeď
Uzavřené účty se dědí jen výjimečně. Když si koupíte film na platformě nebo knihu ve čtečce, nekupujete majetek, ale licenci. Ta obvykle zaniká společně se smrtí uživatele. Naproti tomu datové soubory třeba fotky, dokumenty a jiné soubory na cloudech zpravidla součástí pozůstalosti jsou, jen je potřeba se k nim dostat.
Pozůstalí často nevědí, jaké účty zemřelý měl, a když to vědí, nemají heslo. Bez přístupu pak platforma nemá důvod cokoli vydat a dědic nemá čím doložit, že má právo na obsah.
Co s tím dělají platformy
Google nabízí Inactive Account Manager: když účet zůstane určitou dobu neaktivní, Google může obsah předat předem zvoleným kontaktům nebo účet smazat. Meta má u Facebooku takzvaného správce pozůstalosti, který může spravovat pamětní profil nebo stáhnout data. Apple má nástroj Digital Legacy, který umožňuje určit kontakt s přístupovým klíčem k datům v iCloud.
Všechny tyto nástroje mají jednu věc společnou.Musí je nastavit sám uživatel, dokud žije. Dodatečně je zařídit nelze. Pokud máte u Googlu kontakt nastavený, dostane po uplynutí lhůty přístup k datům. Pokud ne, neexistuje cesta, jak to obejít.
Praktický postup
- Udělejte si seznam, co všechno na internetu používáte: e-mail, cloud, sociální sítě, bankovnictví, předplatná, kryptoměny.
- Nastavte si kontakt u Googlu a Apple, správce pozůstalosti u Facebooku. Zabere to pár minut.
- Uložte si hesla do správce hesel a k němu nechte přístup důvěryhodné osobě
Načítání komentářů...