Senátor David Smoljak shrnul pět zásadních výhrad, které vzešly z pracovní skupiny, jež v Senátu k zákonu vznikla už před létem. První je rozpor v samotné důvodové zprávě: analýza dopadů RIA prý jasně označuje zvolenou variantu za nejrizikovější z hlediska udržení nezávislosti médií veřejné služby. Druhá námitka míří k evropskému nařízení o svobodě médií (EMFA) - financování má být předvídatelné, udržitelné a má umožňovat rozvoj, což podle něj není splněno ani jedno. Média prý dodnes nevědí, kolik příští rok dostanou. Třetí je střet s memorandy, jimiž se vysílatelé zavázali plnit veřejnou službu na pět let, čtvrtá s programovým prohlášením vlády, které slibuje snižování deficitu, a pátá „se zdravým rozumem“ - v časech globálních krizí a války nedaleko od nás oslabovat autoritu veřejnoprávních médií. Připomněl slova generálního ředitele Českého rozhlasu Reného Zavorala, který před odchodem ze sálu řekl: „Proč rušit systém, který dokonale funguje?“ Poslanec Matěj Hlavatý označení „velký pátek“ obrátil: pokud to ministr myslel doslova, „ukřižovali parlamentní demokracii a veřejnoprávní média“ a připomněl, že se za výrok později omluvil. Vyzval vládu, aby návrh stáhla, a poděkoval občanské společnosti, že se k tématu staví slušně. Lacina pak dodal, že rozhodující bude tlak veřejnosti. Po nedělním zaplněném Staroměstském náměstí očekává velkou demonstraci 15. listopadu na Letné, která podle něj „koalici velmi překvapí“. Weimerová už na výboru avizovala, že navrhne stažení novely z legislativního procesu; soudy podle Laciny mohou v kauze sehrát „velmi významnou roli“.
„Proč rušit systém, který funguje?“ Starostové chtějí stáhnout zákon o financování ČT a rozhlasu
Starostové vystoupili na ostré tiskovce po jednání mediálního výboru. Argumenty vládnoucí koalice označili za lži. Očekávají, že názor koalice ještě ovlivní plánované demonstrace. Nepředvídatelnost financování, kterou změny způsobují, mají pak porušovat evropské nařízení o svobodě médií EMFA.
Po prvním jednání sněmovního mediálního výboru o vládním návrhu, který má zrušit koncesionářské poplatky a financování České televize a Českého rozhlasu převést na státní rozpočet, uspořádali Starostové a nezávislí tiskovou konferenci. Jejich vzkaz byl jednoznačný: novelu stáhnout a začít znovu a s čistým listem. Stínový ministr kultury Jan Lacina připomněl, že vláda hospodaří se schodkem 386 miliard korun, a přesto posílá veřejnoprávní média šetřit. „Obě instituce pracují s vyrovnaným rozpočtem a od státu v tuto chvíli nemají prakticky ani korunu,“ řekl. Za nejvýmluvnější důkaz, že vládě nejde o úlevu pro lidi, označil noční hlasování v sobotu ve 4:36 ráno – právě té hodině začal ministr kultury Oto Klempíř říkat „velký pátek“. Lacina varoval před scénářem známým z Maďarska a Slovenska: „Veřejnoprávní média nejsou poslední na ráně, jsou první na ráně. Pak přicházejí komerční média, soudy, policie.“ Místo řešení drahého bydlení, hypoték a dostupné péče podle něj vláda vyrábí kulturní války, za které chce schovat další zadlužování - návrh podle něj zvýší dluh ročně o dalších 8 miliard korun.
Poslankyně Ester Weimerová pak rozebrala jednotlivé vládní argumenty. Ty podle ní na výboru zaznívaly často bez kontextu nebo byly rovnou nepravdivé. Financování ze státního rozpočtu v řadě evropských zemí není podle ní možné házet „do jednoho pytle“ – v části zemí se k němu přistoupilo proto, že poplatky nebyly vymahatelné, v postkomunistických státech často účelově a brzy se to projevilo i na podobě vysílání. Nesouhlasí ani s tím, že mediální rady jsou imunní vůči politickým tlakům: „U toho, koho prohlasovává vládní koalice do mediálních rad, si bohužel můžeme myslet úplný opak,“ řekla s tím, že mezi zvolenými jsou lidé z dezinformační scény bez citu pro férovou diskusi. Argument o nepředvídatelnosti rozpočtu obrátila: právě přesun na státní rozpočet předvídatelnost nalomí, protože dnes média vědí, s čím počítají, i díky inflační indexaci. Na výtku, že opozice zatáhla média do politiky, odpověděla, že politický boj začala koalice - nejdřív nepodloženými útoky, pak zahájením projednávání „bez varování v noci“ a s bezprecedentním omezením rozpravy. Připomněla také, že domácnosti s nízkými příjmy mohou žádat o osvobození od poplatků, rozhoduje násobek 2,15 životního minima. „Nemůžeme jim (vládě) už věřit,“ uzavřela.
Načítání komentářů...