Západní Evropa letos zažila vskutku netradiční Halloween. V Paříži hořel gendarm (vojensky organizovaný sbor) zasažený zápalnou lahví a maskovaní lidé tam páčili kladivy dlažební kostky, aby je házeli po policistech. Ve Frankfurtu nad Mohanem létaly po policii lahve, kameny, pyrotechnika a rozbíjely se výlohy. V Hamburku vytrhávali černo-odění lidé pouliční zábrany a zapalovali je. Dva státy, dva různé protestní světy - a přesto stejný obrázek.
Paříž: chaos násilí a pokusy upalovat gendarmy přímo na ulici
Francie zažila „acte III" - třetí sobotu mobilizace proti drahotě. Podle francouzského ministerstva vnitra vyšlo do ulic 320 tisíc lidí, z toho 70 tisíc v Paříži. Studentské a odborové organizace mluví o půl milionu, v hlavním městě o dvou stech tisících lidí. Minulý týden úřady napočítaly 410 tisíc, organizátoři 800 tisíc.
Stát nasadil 70 tisíc policistů a četníků - výjimečné opatření, které následovalo po výzvách k „revoluci" a „insurekci" šířených po sociálních sítích. Ministr vnitra Laurent Nuñez hodnotil pochod ze strany úřadů jako „dobře proběhlý", zároveň ale mluvil o „bezprecedentním násilí" ze strany skupin ultralevicových útočníků.
Nejdramatičtější podívanou nabídla Paříž. Neznámý útočník hodil zápalnou láhev na četníka mobilní jednotky. Muž začal hořet. Nuñez incident označil za „pokus o vraždu" - četník naštěstí vyvázl jen s lehkým zraněním a podle ministra dál pokračoval ve službě. Četník později reportérům popsal pocit popálení, „štípání kůže" a „déšť" nejrůznějších projektilů, které na něj a jeho jednotku dopadaly.
K večeru úřady hlásily 565 zatčených v celé zemi, v Paříži 79. Jen v hlavním městě proběhlo 5 745 kontrol, celostátně pak 40 tisíc. Pět příslušníků bezpečnostních složek bylo zraněno v Paříži, tři z nich po zásahu zápalnými lahvemi. Pro nezletilé platil o víkendu v Paříži a Marseille zákaz vycházení.
Podle ministra vnitra bylo od poloviny září zraněno už 1 193 policistů a četníků. Na druhé straně barikády stojí několik těžce zraněných nebo zmrzačených demonstrantů, včetně nezletilých, po zásazích pořádkových sil.
Frankfurt: násilníci koordinovaní přes sociální sítě
V Německu šlo o první celostátní akci. Iniciativa „Gen Z regelt" svolala protesty do více než 30 měst. Na jejím webu do 14. hodiny kliklo na „přidám se" 182 100 lidí. Realita ale byla nakonec jiná a nakonec došly pouze desítky tisíc.
Většina dne proběhla poklidně. Pak přišel zlom. Ve Frankfurtu pochod vyšel od Weseler Werft u Evropské centrální banky a přes nákupní třídu Zeil mezi zastávkami Konstablerwache a Hauptwache se vracel zpět. Policie se ho rozhodla rozpustit kolem 18:20 kvůli „nepokojnému průběhu" kdy došlo k opakovaným hodům pyrotechniky a kamenů. Podle hessenského ministra vnitra Romana Posecka (CDU) se do demonstrace „namíchalo na sto levicově extremistických násilníků", kteří policii „masivně" napadali - cíleně pyrotechnikou, lahvemi a kameny. Nasazen byl i zvláštní útvar SEK a vodní dělo. Několik policistů se zranilo.
V Kolíně nad Rýnem policie pochod zrušila ještě před jeho začátkem - kvůli pyrotechnice a maskování účastníků. Následovaly střety: několik stovek lidí se pokusilo proniknout do centra, policie je vytlačovala dvěma vodními děly a několika stovkami mužů. Na nábřeží zadržela zhruba 600 lidí, na dalším místě další stovku. Jeden policista byl zraněn na ruce, jeden účastník zatčen, vyšetřuje se narušení veřejného pořádku.
Reportér WDR odsud popsal mechanismus, který se opakoval v celé zemi: „Na začátku byli velmi mladí lidé. Na konci zůstali ti, kteří tu demonstraci chtěli ukrást - a to se jim, bohužel, povedlo."
V Hamburku černo odění a maskovaní lidé vytrhávali pouliční zábrany a zapalovali je, policie proti nim použila pepřový sprej. V Berlíně ukončila policie předčasně druhý pochod na Rosenthalerově náměstí. Ten ale podle policie nebyl součástí akce „Gen Z regelt". Jeho pořadatel patří k levicovému spektru a účastnila se ho i propalestinská scéna. Odpolední shromáždění iniciativy u Braniborské brány proběhlo v klidu. V Norimberku policie zadržela na sto lidí. V Hannoveru byli po skončení akce dva policisté ostřelováni böllery, jeden byl lehce zraněn. V Brémách útočníci policisty bili a kopali a zapálili kontejner. Celkem bylo v Německu podle dostupných zpráv zatčeno přes 200 lidí.
Předseda policejního odborového svazu pro spolkovou policii Andreas Roßkopf večer uvedl, že „k masivním škodám na majetku zatím nedošlo" - což je ale v rozporu s dřívějšími zprávami agentury dpa o vyrabovaných obchodech ve Frankfurtu.
O co protestujícím jde?
Zdá se, že se v obou zemích protestuje proti všemu. Požadavky protestujících jsou dlouhé seznamy přání. V Německu jde o víc peněz do škol, na léčbu závislostí a psychoterapii, o opatření proti rostoucím životním nákladům, sociální spravedlnost, ochranu klimatu a dostupné bydlení. Iniciativa odmítá zavádění povinné vojenské služby i zvyšování státního dohledu a šmírování. Výzkumník mládeže Kilian Hampel z univerzity v Kostnici potvrzuje, že právě tato témata mladé lidi nejvíce tíží a že se u mnohých usadil pocit bezmoci a jakýsi permanentní krizový režim.
Ve Francii v zemi protestů se požadavky nasčítávaly postupně. Protestní vlna vznikla v polovině září na lyceích, kde studenti žádali víc prostředků na vzdělání. Pak se přidali vysokoškoláci, odbory a hnutí žlutých vest. Po prvním násilném víkendu 17. října, kdy městy prošly drancování a požáry, se agenda rozšířila o obranu občanských svobod včetně práva demonstrovat, protože vláda průvody v centrech měst zakázala. A po rasistickém útoku v Trappes a La Verrière z 23. října, při kterém zemřel jeden člověk, sedm bylo zraněno a který vyšetřuje protiteroristický prokurátor, přibylo i odsuzování rostoucího rasismu. Odborníci na protesty to nazývají „agregací hněvu".
Slouží protestující svým zájmům nebo jiným?
„Gen Z regelt" nevznikla v žádné instituci jako je univerzita nebo nebo něco podobného. Podle jednoho z organizátorů ji tvoří zhruba třicet mladých lidí, kteří se našli teprve před několika týdny na sociálních sítích - původně šlo o tiktokový trend, který volal k demonstracím 31. října a 20. listopadu. Teprve pak vznikl web. Mluvčí berlíňské buňky Gianni Matheja řekl agentuře RND, že užší organizační tým má kolem šesti lidí. Tiskový mluvčí iniciativy je znám veřejně jen pod křestním jménem Amadeo.
Právě to je důvod, proč se od inciativy distancovaly struktury, které by jinak byly přirozeně na její straně. Spolková konference studentů (Bundesschülerkonferenz) se odmítla připojit s odůvodněním, že organizační struktury jsou „nejasné". „Člověk neví, kdo za tím přesně stojí," řekla její generální sekretářka Amy Kirchhoffová. Vlastní demonstraci za lepší vzdělávací politiku chystá spolková konference na 20. listopadu v Berlíně.
Zároveň ale nelze říct, že by „Gen Z regelt" byla jen fasádou pro extremisty. Iniciativa se opakovaně a ostře distancovala od násilí - v prohlášení na Telegramu už před akcí napsala, že „obrázky násilí z Francie, Belgie, Španělska a dalších zemí" nejsou její cestou a že protest bude „na 100 % poklidný, demokratický a bez násilí". Po skončení soboty mluvčí Amadeo řekl: „Co se dělo po skončení shromáždění, to jsme už nemohli ovlivnit." Petici adresovanou kancléři Friedrichu Merzovi podepsali i předsedkyně poslaneckého klubu Levice Heidi Reichinnek a politička Zelených Ricarda Lang. Podporují ji i mládežnické organizace obou stran a lipský primátor Burkhard Jung (SPD).
Podezření ale není plané. Zemské úřady pro ochranu ústavy v Severním Porýní-Vestfálsku a v Hesensku už předem hlásily, že k protestům mobilizují aktéři z levicově extremistického spektra. Hessenský ministr vnitra Poseck po násilnostech mluvil o „zhoubné kombinaci levicových extremistů a násilnických mladých lidí". Generální sekretářka CDU Franziska Hoppermannová byla ve svých slovech ještě tvrdší: „Skutečně věcný cíl demonstrací zůstal do poslední chvíle nejasný - pro některé to byl jen perfektní plášť pro páchání násilí."
Ve Francii je pochybnost jiného druhu. Tamní hnutí má skutečné kořeny: lycea, odbory, žluté vesty. Problém není v tom, že by si někdo vymyslel drahotu - problém je v politickém kalendáři. Prezidentské volby jsou v dubnu 2027, Emmanuel Macron už nemá většinu. Marine Le Penová vede průzkumy. Do pařížského průvodu šel osobně lídr Nepoddajné Francie Jean-Luc Mélenchon, sám prezidentský kandidát. Každá strana má důvod počet účastníků nafouknout nebo zmenšit a úřady i organizátoři to dělají: 320 tisíc versus půl milionu.
Když vláda zakázala průvody v centrech měst a demonstranty vytlačila na okraje, stal se ten zákaz sám novým důvodem k protestům. „To, že demonstrace vytlačují z center a že tolik protestů je zakázaných, je skutečný útok na svobodu," řekla agentuře AFP účastnice pařížského pochodu Alice Hienová, vývojářka videoher. Úřady ve Francii tak demonstrantům vytvářejí další důvody pro následné demonstrace.
Načítání komentářů...