Generální advokát Soudního dvora EU Maciej Szpunar posuzoval případ C-250/25 (Like Company) a dospěl k závěru, že stahování a opětovné použití online publikací vydavatelů chatbotem v reálném čase, tedy aby z nich sestavil odpověď na dotaz uživatele, může za určitých okolností zasáhnout do práv vydavatelů tisku. Stanovisko soud zveřejnil v úterý 3. listopadu.
Stanovisko generálního advokáta ještě není rozsudek, je to názor generálního advokáta o věci jako takové bude muset rozhodnout Soudní dvůr EU. Soudní dvůr sice není stanoviskem vázán, ve většině případů se s ním ale ztotožní. Konečné slovo padne až později a dá se očekávat, že příští měsíce přinesou další jednání i možné úpravy licence.
O co v případě jde?
Unijní směrnice o autorském právu na jednotném digitálním trhu (2019/790) zavedla v článku 15 zvláštní právo vydavatelů tisku na užití jejich publikací online platformami. Myšlenka byla jednoduchá, když velké platformy z článků novinářů vydělávají, mají se s vydavateli podělit.
Jenže směrnice vznikala v éře agregátorů a náhledů. Chatboti, kteří texty zpracují a předloží volně v odpovědi, jsou jiný žánr a je sporné, zda se na ně právo vydavatelů vůbec vztahuje. Podle stanoviska v případu Like Company se v některých situacích o zásah do práv vydavatelů jedná.
Proč to má cenu sledovat
Pro vydavatele by to byla dobrá zpráva. Pokud by chatboti museli na užití zpravodajského obsahu uzavírat licence, změnilo by se ekonomické postavení zpravodajských webů vůči velkým technologickým firmám. Pro provozovatele AI modelů by naopak šlo o další náklad a omezení.
Téma se netýká jen velkých médií. Licenční dohody s AI firmami dnes uzavírají především velcí vydavatelé a menší weby zatím z těchto peněz netěží. Rozhodnutí evropského soudu může toto nastavení změnit i pro ně.
Smutnou pravdou však zůstává, že zatímco v regulaci nových technologií je EU napřed, tak ve vývoji vlastních je stále velmi pozadu. Regulace je samozřejmě potřeba, ale aby v budoucnu bylo ještě co regulovat.
Načítání komentářů...